Rady......
Buďme si všichni vždy plně vědomí, že poskytnutí první pomoci je naší občanskou povinností a její odmítnutí je trestné. Krokové napětí:
Toto napětí se objevuje kolem zemničů pracovního, ale i ochranného uzemnění. Vzniká tedy průchodem proudu zemí a to na známém zemniči od kterého se toto napětí šíří do okolí až do vzdálenosti 15m, kde pak zaniká. Měří se tedy na zemi ve vzdálenosti dvou bodů o rozměru 1m. Krokové napětí v těchto dvou bodech vytváří určitý potenciál, který je měřitelný voltmetrem. Hodnota krokového napětí je dána druhem zařízení, kvalifikací pracovníků, rychlostí vypnutí. Tam, kde se zařízením mohou přijít do styku pracovníci s §3 a §4 vyhl. č. 50/78 Sb. zák. je pro dobu vypínání nad 1 s tato hodnota 90V pro střídavý proud a 125V pro stejnosměrný proud. Pro dobu trvání pod 1s je tato hodnota 90/√t pro střídavý proud a pro stejnosměrný proud je tato hodnota dána vztahem 125/√t.
Z výše uvedeného tedy jasně vyplývá, že kolem zemničů pracovních uzemnění zřizujeme ohraničení prostoru a tím snižujeme možnost nebezpečí úrazu el.proudem.
Fyziologické účinky:
Fyziologické účinky se na pracovnících zasažených el.proudem projevují buď:
a/ přímo - kdy proud teče vnitřními orgány postiženého
b/ nepřímo - kdy proud teče prostřednictvím el.oblouku po povrchu těla postiženého
Fyziologické účinky se na pracovnících zasažených el.proudem projevují buď:
a/ přímo - kdy proud teče vnitřními orgány postiženého
b/ nepřímo - kdy proud teče prostřednictvím el.oblouku po povrchu těla postiženého
Průvodními jevy a příznaky při průchodu el.proudu lidským tělem podle bodu a/ je:
|
a/ zvonění v uších
b/ záblesky světel a jasných míst před očima c/ pocit tepla d/ bolestivé stahy svalstva e/ dočasné ochrnutí f/ nepravidelný tep g/ zástava srdce h/ bledost i/ rozechvěnost j/ pocení k/ nevolnost |
Průvodním jevem při zasažení postiženého el.obloukem, podle bodu b/ je:
|
a/ popáleniny I. stupně - zrůžovění pokožky
b/ popáleniny II. stupně - zpuchýření pokožky na zasažených místech c/ popáleniny III. stupně - výskyt příškvarků na pokožce |
Pro každý případ je nebezpečné větší zasažení plochy povrchu těla postiženého jak 20%. Dalším nebezpečím při vzniku úrazu popálením je elektrometalizace, nebo-li nasycení kůže částečkami kovu Při déle trvajícím průchodu el.proudu tělem postiženého, dochází k hlubokému bezvědomí. Pro vznik úrazu sehrává velice důležitou roli napětí, odpor lidského těla a čas, po který je postižený v obvodu el.proudu Dále pro vznik úrazu el.proudem sehrává důležitou roli psychofyziologický stav pracovníka, jeho momentální únava, rozčilení, nemoc, věk, vliv alkoholu ovlivňující odpor lidského těla a tím i velikost proudu protékajícího tělem postiženého
|
Záchranný postup:
a/ vypnout zařízení b/ vyprostit postiženého c/ ihned zavést umělé dýchání d/ ihned přivolat lékaře e/ ihned uvědomit vedoucího Před oživovacími pokusy si musí záchrance zjistit:
a/ zda postižený je při vědomí b/ zda postižený dýchá c/ zda postižený nemá zástavu srdce d/ zda postižený nemá krvácení ze žíly nebo z tepny e/ zda postižený není popálen od el.oblouku f/ zda postižený nemá na končetinách zlomeniny |
Je-li postižený při vědomí, musíme jej uložit do zajištěné polohy, uvolnit mu oděv a případně jej přikrýt teplou přikrývkou. K úrazu el.proudem se musí zásadně dostavit lékař až na místo úrazu, protože se postižený nesmí tělesně a psychicky namáhat. Postiženého nezatěžujeme zbytečným vyptáváním a otázkami co a jak a za jakých podmínek úraz nastal. Naopak pracovníka utišujeme a stále sledujeme jeho stav. Žádné nápoje postiženému nenutíme. Pokud je však vyžaduje, tak poskytneme teplý čaj a u úrazů stejnosměrným proudem podáváme jedlou sodu rozpuštěnou ve vodě. Popáleniny zásadně neošetřujeme, ale pouze je překryjeme čistým sterilním obvazem, který je v každé lékárničce první pomoci.
Není-li postižený při vědomí a ani nedýchá poskytujeme postiženému umělé dýchání metodou z plic do plic, přičemž prvních deset vdechů se provede v intervalu po 1s a každý další vdech se provede v intervalu 4-6s. Umělé dýchání poskytujeme až do příchodu lékaře, během transportu do nemocnice až do poskytnutí intenzivní lékařské péče. V případě, že pracovník má zástavu srdce, tak zaškoleným pracovníkem postiženému provádíme nepřímou srdeční masáž a to stisknutím prsní kosti, směrem k páteři postiženého o 5cm. Stisknutí musíme provádět každou vteřinu. V době, kdy do postiženého vdechujeme, vynecháme jedno stisknutí. Nesmíme zapomenout, že při krvácení z tepny - krev vystřikuje - musíme proto postiženému přiložit na ránu tlakový obvaz, který použijeme i při krvácení ze žíly, kdy krev trvale vytéká z rány. Tento obvaz musíme zásadně přiložit nad ránou.
V případě zlomenin musíme postiženým provést zpevnění končetin pomocí dlahy a to zásadně vždy přes dva sousední klouby.
Úrazový šok:
Každý úraz el.proudem vyvolává u postiženého podráždění celého nervového systému. Tato okolnost zhoršuje psychický stav postiženého a může být i příčinou úmrtí postiženého při zástavě srdeční činnosti.
|
Příznaky šoku jsou patrny z toho, že postižený je:
a/ nápadně zkleslý b/ ztrácí síly c/ objevuje se intenzivní malátnost d/ objevuje se ospalost e/ nemá zájem o svůj osud f/ neprojevuje zájem o svoje okolí |
Při úrazovém šoku se tep zeslabuje a zrychluje. Rty jsou bledé až namodralé. Postižený neustále zdůrazňuje svoje bolesti.
|
Proti působení šoku můžeme působit jedině:
a/ tišením bolestí b/ tichem c/ teplem d/ tekutinami (při zranění břicha nesmíme podávat) e/ šetrným transportem |